Jsem Lucie a užívám si každodenní vitality a pevného zdraví, díky zeleným pomocníkům a dobrozvykům, které jsem našla na své životní cestě.
Většinu svého volného času trávím s mými blízkými. Díky svému pevnému zdraví a vitalitě se mohu věnovat seberozvoji a koníčkům, které mě baví.

A mým přáním je, aby se takto mohl mít a cítit každý.

Dříve tomu totiž takto nebylo. Žila jsem běžným všedním životem s běžnými nemocemi, jako jsou nachlazení, rýmičky a pravidelné záněty močových cest. Nebylo to špatné, ale stále jsem se necítila naplněna a fit. Ráno ve čtyři hodiny mi zvoníval budík a začal každodenní šrumec. Moje práce byla jeden šílený kolotoč a za chvilku na kávu a cígo jsem byla ráda. Jídlo bylo většinou až doma. To znamenalo, že jsem se domů opravdu těšila. Často jsem vyhládlá usínala po cestě už v buse.

Cesta byla dlouhá a chudáci ti, co mi koukali až do krku. Doma, konečně po teplém jídle, jsem usedla k seriálu a usnula u něj. Po pár hodinách spánku mě probudilo nepohodlné křeslo a mohla jsem se začít chystat na další pracovní den, hodit do sebe večeři, mrknout na zprávy případně film, hygiena a šup do peřin.

Den za dnem, rok za rokem. Věci jsem příliš neřešila. Jenže ono to všechno mělo důvod. Měla jsem totiž dost velké zdravotní problémy se zažíváním. Po operaci slepého střeva mi začalo jídlo vadit, vyprazdňovala jsem se maximálně dvakrát za týden. Často jsem měla křeče a bylo mi zle. Pocit nafouklého břicha v jednadvaceti letech nechce žádná holka. Tyto zdravotní problémy sice nebolely, ale strašně mi znepříjemňovali život a jelikož mám ráda snadná a nejlépe rychlá řešení, bylo nejíst, jedno z nich. Stejně jako brát léky na kdejakou bolest, odřeninu, píchnutí či jinou hloupost.

Vedlejší účinky mého "lážo plážo" života jsem neřešila, vždyť jsem byla mladá, naivní a přesvědčená, že stejně přijde nějaký hrdina, ať už superman nebo lékař a vyřeší vše za mě.
Jenže žádný hrdina nepřicházel a mně začalo být hůř a hůř, ke špatnému zažívání se přidaly záněty snad úplně všeho, co žena v břiše má. Skákala mi tam mykóza z orgánu na orgán, jak na trampolíně a já trpěla a trpěla. Přišli bolesti. Opravdu šílený stav, který nikomu nepřeji a z kterého jsem se ne a ne dostat. Zhoršily se mi alergie, hemoroidy, pleť a nálada. Spala jsem snad celé dny, nebylo možné normálně fungovat.

Hledala jsem pomoc u své lékařky, napsala mi pár receptů s pomocníky na chvilkovou úlevou, ale dlouhodobé řešení nikde. Lékárny, apotéky, bylinkářství jsem v okolí prolezla snad všechny. Kdejakou babskou radu jsem zkoušela. Úleva nepřicházela.

Nakonec přišlo vysvobození díky Lenči, kámarádce z dětství. Zašly jsme si spolu na oběd, bylo to skvělé. Znáte ten pocit, když potkáte někoho, koho jste roky neviděli, ale rozumíte si stále, jako byste se vídali dennodenně? Přesně to jsem prožívala. Mluvily jsme a mluvily, smály se, radovaly, vzpomínaly. Na dalším setkání mi s její poradkyní představily jejich práci a ukázaly mi zelené potraviny. Musím otevřeně říct, že se mi to vůbec nezdálo jako dobrý nápad. A ještě jakýsi zelený fujtajbl... Nakonec jsem ale dala všemu zelenou a rozhodla se to zkusit.

Nijak extra mi to nechutnalo, ale ten zázrak, který přišel poměrně brzy, mě nadchnul.
Už za čtrnáct dní jsem začala pociťovat úlevu, břicho začalo splaskávat, wau. Za pár dní se začala čistit střeva. Jak já byla vděčná. A od těch dob mám pravidelné vyprazdňování každý den. Zelené potraviny mi restartovali vnitřního lékaře, každá buňka jakoby ožila správnou nutriční výživou a začala se regenerovat. Moje střeva ožila, začala se hýbat, začala pracovat a já konečně žít!

Přivítala jsem opravdový živý život!

Po několika letech se zelenými potravinami a vzděláváním se v oblasti zdravé stravy a přijímání dalších životních dobrozvyků, jsem se rozhodla opustila i HA. To je ovšem příběh na dalších spousty řádků. Jen lehce naťuknu. Nastartovat tělo, vyladit hormony do rovnováhy a vrátit se do svého cyklu nebylo tak těžké, díky správnému stravování, trpělivosti, cvičení a jedné podzimní detoxikační kůře.
Nikdy bych ale nevěřila, jak obrovské neviditelné vedlejší účinky tyto malé pilulky mají. Zde začal můj nový příběh, příběh o sebelásce, sebepoznání, seberozvoji a začátek velkých životních změn.

A jak jsem psala ze začátku, mým přáním je, aby každý žil svůj sen a podle mě, začíná zdravím. Říká se, že ve zdravém těle je zdravý duch a já to mohu na sto procent potvrdit.

Pokud i tebe zajímá, jak posílit imunitu, vitalitu a zdraví. Neváhej a klikni na můj eBook zdrama.